04 úno 2010 08:21
Re: Náckové na sto způsobů (vše o nich sem) (nepřečteno)
Národní socialismus je přirozený důsledek veřejné lhostejnosti. Fatální nezájem polistopadové generace o vlastní historii, kulturu, tradice, a v neposlední řadě o politiku, se pomalu a jistě začíná projevovat. Společnost evidentně vesměs podlehla konejšivé iluzi, že je vůbec nutné se něčím takovým vůbec zabývat. Každý se raději stará jen o to svoje, aby se měl, a aby se ho to všechno špatné kolem týkalo maximálně okrajově. Individuální aktivity jsou pokládány za nezralost, či zaslepenou pošetilost, né-li přímo za úmyslné čeření poklidné hladiny našeho rybníka. Něco jako ve smyslu: "Jo mladej, my víme, že to myslíš dobře, ale neboj, taky z toho jednou vyrosteš, až zjistíš, že vlastně ty jsi tím škůdcem a kazimírem." Zkrátka kdo má pod čepicí, tak si buď radši ničeho nevšímá, a nebo pláchne kamsi jinam, kde se obdobnými problému nebude muset nijak vážněji zatěžovat. Znásilněné pojmy, jako je vlastenectví, národ, či ten chuděra poslední dělník, jsou už takřka neodmyslitelně vzpjaty s neonacismem, že snad i na Jamajce se sami sebe ptají, esli si to heilování nakonec nevymysleli sami. Nejen na internetu, ale také v knižních vydavatelstvích, se pomalu a jistě přepisuje historie, aniž by to kohokoliv nějak zvláště zaráželo. Výše zmiňovaný nezájem budoucích a zahraniční politika nadnárodních korporací, resp. situace ve světě umně přetlumočená v "nejsolidnějších" mediích, jen bezděky promazává mlýnská kola, aby jim je ta velká voda nevyrvala z osy. Všichni máme přeci právo svobodné volby a nikomu nikdo již nebrání, aby se seberealizoval nespočtem možností. Jak se kdo zařídí, tak si holt žije. Nějaké morální principy a životní hodnoty jsou nadobro rozpité v alibismu argumentující svobody. Všichni si můžeme vypěstovat vlastní sebevědomí a předhánět se navzájem, kdo že z nás má větší vliv, moc, autoritu, slovo, čili materiální jistoty a úctyhodnou čeládku podajných lokajů. Slaboduché je nutno využít pro důležitější účely, abychom jim pak mohli dobrácky hodit krejcar, až budem sami bohatí. Kdo se chce bít, ať se bije, kdo chce pít, ať pije, a kdo nechce dělat nic a přežít, tak ať nic nedělá a možná dožije šťastnej. Začínám sám postrádat smysl jakéhokoliv snažení k čemukoliv, ačkoliv jsem si moc dobře vědom, že to je právě to, o čem tu kurva píšu. Nic víc, než národ, a zasraná skepse. Megafilm jsem propás a ani po tom netoužím, protože zatím marně sbírám odvahu, abych si přečet novou knížku, jež se zaobírá fakty a pravdou, o atentátu na Štefánika. Nejspíš to asi bude pravda, že v tom měl prsty E. Beneš. Nevím. Těžko říct, kdo střílel v Temešváru do davu, či jestli byl ten Pius fakt svatej. Jsem z toho všeho absolutně zhnusenej a tak nějak si už ani sám nejsem jistej, esli jsem vůbec byl kdy s to, pochopit správně nezmírající duši punku. 
Nevím, esli chci zrovna pro ty mlhavé ideály zhebnout, ale na druhou stranu furt lepší, než držet hubu a krok, a pak někde doma potajmu v depresi pochybovat, zda-li se ještě mohu nadále nazývat člověkem. Fakt mě to lidi sere! Asi holt začnu věřit na nepravděpodobné paradoxy a nesmysly, jako je třeba radikální liberalismus, potažmo liberální radikalismus, a půjdu jen tak z recese (a taky protože mi nedávno v přesile zmlátili mého mladšího kamaráda) do té, místním již dobře známé, knajpy a vyprovokuju blbými keci onu hrůzostrašnou dělnickou omladinu k nějaké další neférové bitce.....no nevím....možná.....snad až mi vyndaj stehy.....nebo se jen vožeru a pověsím před radnici místo městského znaku zástavu pruského námořnictva. Prašť jak uhoď. Nebo ne? 
(pozn. a s cikánama na mě tady nechoďte, protože jsem se s nimi už za ta léta naučil žít, a taky mi už rozbili držku....jenže to je tou mentalitou ne, horká krev, woe!)
Nevím, esli chci zrovna pro ty mlhavé ideály zhebnout, ale na druhou stranu furt lepší, než držet hubu a krok, a pak někde doma potajmu v depresi pochybovat, zda-li se ještě mohu nadále nazývat člověkem. Fakt mě to lidi sere! Asi holt začnu věřit na nepravděpodobné paradoxy a nesmysly, jako je třeba radikální liberalismus, potažmo liberální radikalismus, a půjdu jen tak z recese (a taky protože mi nedávno v přesile zmlátili mého mladšího kamaráda) do té, místním již dobře známé, knajpy a vyprovokuju blbými keci onu hrůzostrašnou dělnickou omladinu k nějaké další neférové bitce.....no nevím....možná.....snad až mi vyndaj stehy.....nebo se jen vožeru a pověsím před radnici místo městského znaku zástavu pruského námořnictva. Prašť jak uhoď. Nebo ne? (pozn. a s cikánama na mě tady nechoďte, protože jsem se s nimi už za ta léta naučil žít, a taky mi už rozbili držku....jenže to je tou mentalitou ne, horká krev, woe!)
