/CRUST/ Historie UK Crustu (nepřečteno)
Autor : Felix Havoc
Pro začátek - používám dva pojmy docela často - crust a crust-hardcore nebo crustcore. než budu pokračovat vysvětlím rozdíl. Pro mě je opravdový crust dost metalický. jako Hellbastard, Concrete Sox, Deviated Instict, nebo pozdní Amebix. Na druhou stranu, crustcore je dost postavený na trashi a discoru jako Disrupt, Extreme Noise Terror a doom. Některé kapely mají velké crustové publikum, ale nejsou ani jedno např. Napalm Death byli dost populární v počátchích crustu, ale jejich muziku lépe popsat jako grindcore, nebo později death metal. Podobně Resist a Deprived byli důležití pro crust scénu, ale hráli tradičnější punkrock. tento měsíc začneme naše zkoumání počátků crustu rannou anglickou scénou. Americký crust (Nausea, A//Solution atd.) až příště. Poznámka o mé osobní účasti - v době kdy crust začínal mi bylo kolem dvaceti. V téhle scéně jsem se dost aktivně zapojoval. Dělal jsem malé distro, prodával kazety, četl ziny a psal pro Profane Existence, který se zabýval těmito kapelami. Na konci osmdesátých let byl hardcore v USA docal na nic. Kromě Straigh Edge Youth Crew hrála většina kapel špatný metal, nebo indie rock. Mě bavily anglické kapely za začátku osmdesátých let jako Discharge, Conflict, a Icons of Filth. A byla to Anglie, kam se stočily mé slechy na konci osmdesátých...Každý týden jsem byl v import sekci obchodu s muzikou a hledal novinky od Heresy, Concrete Sox, Disorder, Napalm Death, Ripchord a Legion of Parasites. Přestože jsem nebyl se scénou v Anglii, zažil jsem počátky crustu nepřímo z fanzinů, dopisů od přátel a kšeftováním s nahrávkami. takže jakékoliv chyby, vynechávky a polovičaté názory pramení z toho, že jsem byl tak daleko od akce. Je mi jasný, že dopisní sloupek příštího PE bude plný jedovatých dopisů od lidí co tam tehdy byli, že to mám všechno špatně.
Nemyslím, že crust začal jenom jednou kapelou. Bylo to mnoho vlivů, které se střetly ve stejné době a pak každý pokračoval zase svým směrem hudebního vývoje. Nepopíratelně začal crust v Anglii. Vzal si dost z politiky, životního stylu a etiky mírového anarchopunkového hnutí brzkých osmdesátých let. Ale hudebně čerpal hlavně z amerického i britského metalu a US, brazilského, skandinávského a japonského hardcoru. Je ironie, že hodně muziky, která ovlivnila crust bylo původně ovlivněno prvními anglickým HC-punkovými kapelami jako Discharge, Disorder a Chaos UK.
Řekl bych, že metalický crust nejvíc ovlivnily kapely jako Antisect, Anti System, Sacrilege, Amebix a Varukers svým posledním albem (One Struggle One Fight). To byly kapely, který začali v mírové punkové scéně, ale hrály víc ve stylu HC, kolem 1984-85 rostl metalový vliv na hardcore a mnoho z těchto kapel ho přijalo. Všimněte si, že to je stejná doba, kdy americký kapely jako DRI, Doctor know, Corrosion of Conformity a tak taky vstupovaly na meralový území. Hlavní rozdíl byl v polickém postoji, který si UK kapely zachovaly, zatím co americké většinu své politiky opustily a vrhly so do hudebního průmyslu. To byl kritický bod ve vývoji toho čemu dnes říkáme DIY etika. Jinak v oblasti těžkých riffů a rytmů měli svůj vliv i meraloví pionýři jako Motorhead, Hellhammer / Celtic Frost a Trouble.
Podle mě byly první opravdu crustové kapely Amebix a Antisect. Obě začaly hrát odlišnými styly, ale jejich pozdější počiny se vyvinuly do nového stylu, který vstoupil ve známost jako crust. První sedmipalce Amebix - Winter a Beginning of the End jsou ovlivněny kapelami jako Killing Joe a UK Decay. Přesto je jejich estetika postapokalypticky temná a morbidní - život v nukleární zimě, zjizvená pustá země, vychladlý popel, který pokorní zdědí, až lidstvo zničí zemi. S nahrávkou No sanctuary už bylo vidět, jak se jejich temný HC zvuk vyvíjí do crustu. Titánské album Arise z roku 85 skutečně určilo tenhle zvuk - temně grindující směs ranného anarchopunku, temného hardcoru a Motorhead. Poslední LP Amebix Monolith je na můj vkus moc metalové a překombinované, ale je oblíbené většiny lidí. Tady Amebix skutečněvyužili vliv meralu a Motorhead k vytvoření jednoho z rozhodujících crustových alb.
LP Antisect od stejnojmené kapely z roku 1983 je mocný a temný anarchopunk / HC, ale podle mě to není skutečně crustová nahrávka. Sedmipalec Out from the Void 1985 je lae skutečným duchem crustu, nahrávkou definující tenhle styl a hudbu. V tomhle období (1985-6) bylo nahráno taky několik demáčů, které skutečně určily tón kapelám, které se tehdy objevovali jako Deviated Instinct a Hellbastard.
Nejprve Hellbastard. U jejich dema RipperCrust (1986) jsem poprvé uviděl použít termín crust. jejich dvě dema RipperCrust a Hate Militia (RC byl později vydán na vinylu jako bootleg) s LP Heading for Internal Darkness jsou mezi mými oblíbenými nahrávkami z ranného crustu. Kdybych měl vybrat nahrávku /kapelu/ zvuk, kterým bych popsal ,,opravdový´´ crust , vybral bych asi tohle. Ještě jim taky vyšel sedmipalec They Brought Death. Pozdějíš materiál Hellbastard je dost předvídatelný metal. Ale první věci mají všechny prvky skutečně skvělého crustu - chraplavý, zahleněný hlas, drtící a tlukoucí, kovově ostré riffy, dunivou basu a stručné bicí.
Spolu s Amebix, Antisect a Hellbastard je ,,nejopravdovější´´ ranně crustová kapela Deviated Instinct. Jejich dvě dema Tip of the Iceberg a Terminal Filt Stenchcore byla v roce 1987 následována sedmipalcem Welcome to Orgy na labelu Peaceville, jehož jméno bude už navždy spojeno s pořátky crustu. Tamtéž vyšla i další deska Rock and Roll Conformity. Deviated Instinct má metalové drtící riffy, které určují mataličtější crust, přízvuky na začátcích a koncích a dvojitou basu podpovrchem. Obaly jejich narhrávek, jaksi spojené s anarchopunkovou politikou, černobíle zobrazovaly bizarní mix keltských motivů a metalistických démonů a přízraků.
Concrete Sox byla jedna z prvních UK kapel, které přecházely od HC k metalu. Jejich LP You´re Turn Next předvedlo zuřivé bicí a supící metalové riffy. Vždycky mi připadalo, že ranný Concrete Sox jsou víc ovlivněný thrash metalem jako metallica a Kreator než tradičním UK crust kapelami Amebix a Discharge. I když se to určitě spoustě lidí nezdá. Prostě je to crust víc ovlivněný thrashem než třeba Amebix ovlivněný Motorhead. Možná je to jenom kytarami, ale pomýšlím na metal, protože si nemyslím, že by Sox byly naladěný hluboko, nebo se snažily zesílit basy.
Dvě kapely důležité pro metalický crust, ale podle mě ne zas tak crustové jsou Bolt Thrower a Sacrilege. Řekl bych, že je to metal ovlivněný HC/crustem. První LP Bolt Thower In Battle is no Low má určité prvky crustu a HC a líbilo se crustovému publiku. Podobně Sacrilege začali hrát rychlý metalický hardcore, hlavně skladby na We Won´t be Your Fucking Poor a Angelic Scrape Attic. Ale s prvním LP už byli hluboko v metalovém teritoriu. A u druhého alba už byli jak Bot Thrower, tak Sacrilege úplně metaloví (ostatně jako Hellbastard). Behind the Realms of Madness od Sacrilege a první LP Bolt Thower jsou absolutní klasika, téměř dokonalý mix HC a metalu.
Axegrinder hráli drtivý crust dost podobný Amebix a Antisect. Jejich demo Grind the Enemy má o dost surovější zvuk než Antisect. O rok nebo dva pozdějí vyšlo na Peaceville LP Rise of Serpent Man, nahraný 1988, myslím, že vyšlo až 1990. Tohle LP je asi poslední ze skutečně velkých ranně crustových nahrávek. Zvuk na něm tíhne k profesionálnějšímu metalu, v porovnání s rozmazanými starými nahrávkami. Axegrinder je asi jediná kapela blízká Amebix, hrající těžký temný crust.
Další kapely, který měly vliv na ranný crust jsou AOA, Anti System a Legion of Parasites. AOA hráli spíš přímočarý hardcore ve stylu Crucifix / Discharge. Vydali LP a split s Oi Polloi, objí výtečné. Anti System začali ve stylu Discharge / Icons of Filth, pak byl jejich zvuk ovlivněn metalem. nahráli sedmipalec In Defence of the Realm, LP No Laughing Matter split s Morbid Humor a nakonec LP Look at Life. Osobně si myslím, že jejich starší HC materiál je nejlepší. LP Unexpected Guest (1984) od Legion of Parasites je spíš HC/punk, druhé LP Prison of Life je ovlivněné crustem a závěrečné z roku 1987 se celkem neúspěšně pouští do metalu
Electro Hippies je další základní kapela misící rychlý thrash s metalickým crustem. Poprvé jsem je slyšel na kompilaci Digging in Water. Nahráli 2 dema Killing Babies for Profit a Killing Babies is Tight. Následoval split s Generic a LP Only Good Punk is a Dead One. Doporučuji jejih LP Peel Sessions. ještě mají dvě živá LP, ale mě se hardcorové živáky moc nelíbí.
Velice důležitý pro ranný crust je Napalm Death. Začali hrát tradiční anarchopunk (demo Hatred Surge), ale pak se změnilo složení kapely, vydali se do neprozkoumaného území a nastartovali grind core scénu. Byli ovlivněni rychlím HC jako Larm a Pandemonium, stejně tak metalem (Repulsion), ale dali všechny kousky dohromady a vytvořili brutální, rychlý, grindcorový zvuk, od těch dob stále napodobovaný. Lp Scum předběhlo rychlostí a zuřivostí svou dobu a podle mě je nahrávkou naprosto definující žánr, které se nic nemůže vyrovnat. Neřekl bych, že je Napalm Death crust, ale v počátcích měli rozhodně velký vliv
Crust/hardcore nebo crustcore je druhým křídlem crustového hnutí. Hudebně bych ho určil jakovíc ovlivněný rychlím hardcorem a thrashem, než metalem nebo Motorhead. Esteticky a politicky jsou obě odvětví stejná. Podle mého názoru jsou dvě definitivní crustcorové kapely Extreme Noise Terror a Doom. Stejně jako výše zmínění čerpali z japonského, brazilského a skandinávského HC. Discharge, Varukers, Chaos UK a Disorder je ovlivnili také. Myslím, že chraplavý styl zpěvu pochází hlavně z Brazilie. Hodně brazilských HC zpěváků ze začárku osmdesátých let mělo skutečně drsný, chraplavý hlas. Ale rychlost a tempo startů a stopů přišli určitě z Japonska, od kapela jako Systematic Death, Gauze a Lip Cream. Discharge přefiltrovaný přes švédské kapely Anti Cimex, Shitlickers, Bombanfall a Crude SS.
První opravdu crustcorová nahrávka je strana Extreme Noise Terror na splitu Earslaughter s Chaos UK. Totálně mysl drtící deska. Chaos UK hráli thrash na plný koule a ENT svojí vlastní ligu se šílenými vokály a rychlými drtivími riffy. Jediná takhle intenzivní věc jakou si pamatuju okolo 1986-7 byla kompilace thrash Til Death a LP Scum od Napalm Death. ENT pak pokračovali v roce 1989 s Holocaust in Your Head, což je neskutečně mocný crustová útok. Z tohoto období pocházejí ještě nějaké peel sessions a živé LP na bootlegu. Poslední z kritických nahrávek ENT byl split s Fithkick In it for Life (celej život v tom). Což by mělo být motto každého pravého punka.
Doom bude asi moje nejoblíbenější crustcorová kapela všech dob. Asi jí mám tak rád, protože mám rád Discharge a skandinávské kapely, které ji imitovali. Doom vzal discore, ještě ho podladil a učinil brutálnějším, přidal zvrácené thrashové party a chraplavý hlas aby vytvořil konečné crustové zvěrstvo.
LP War Crimes (1988) zobrazuje oběti války a bombových útoků. To se děje i dnes, ale tehdy bylo dobré vidět kapelu jít zpátky ke kořenům, místo aby se snažila hrát metal nebo indie rock. V roce 1989 se Doom vrátil se splitem s No Security ze Švédska. Tohle LP má ještě rychlejší hřmící riffy, které jenom zesilují brutalitu. Brzy na to tu byl sedmipalec Police Bastard, který vyšel mnohokrát v Británii a USA a je stálou crustovou klasikou.
Atavistic je další crustová kapela, která hrála pěkně rychle. Vlastně se rychlostí blíží grindcoru, ale nebyli dost precizní abych je uznal za grindcore. Spíš crustcorová hradba hluku. Vydali dva základní sedmipalce Life During Wartime a Equlibrium plus demo From Within.
Dvě kapely důležité pro UK hardcore, ale nepříliš crustové byly Heresy a Ripchord. hráli o dost rychlejší tradiční hardcore osmdesátých let. Myslím, že jsou spíš jako italské a holandské kapely té doby, než jako anglický crust.
Důležité ranně crustové kompilace jsou Vile Peace a Hiatus vydané na Peaceville a oba díly Hardcore Holocaust s peel sessions věcmi. dobré byli také Grind Crusher (více metalová) a Digging in Water (více punková).
Myslím, že to pokrývá vše důležité z ranně crustových kapel v Británii. Jak jsem se už zmínil, v USA byli posluchači chtiví těchto nových věcí. Mohli byste se přit jestli kapely jako Nausea, Disrupt, Apocalypse, Glycine Max, A//Solution, Antischism, Confrontation a Destroy imitovaly anglický zvuk té doby, nebo jestli se hudba vyvjíjela na obou kontinentech zároveň. Ale to už je příběh na jindy
napsal Felix Havoc pro americký fanzine Profane Existence (č.40), Přeložil JÍHA pro fanzin Bakteria.