/PUNK/ Anarchia I
Napsal: 16 led 2007 07:25ANARCHIA I.
Slovo Anarchie pochází z řečtiny a jeho doslovný význam je "bez vlády": forma společnosti, kde lidé žijí bez určené autority, bez vlády. Dříve než se vytvořila celá názorová škola považující tuto organizaci za vhodnou a uskutečnitelnou a akceptující ji jako cíl strany, která se nyní stává jedním z nejdůležitějších faktorů sociálního zápasu naší doby, bylo slovo Anarchie univerzálně používáno ve smyslu nepořádku a zmatku; a je takto dodnes vykládáno lidmi nedostatečně informovanými stejně jako politickými odpůrci snažícími se překroutit pravdu.
Nebudeme vstupovat do jazykovědné diskuse, nebot otázka je historická a ne filologická. I když běžný výklad tohoto slova se blíží jeho pravé mu etymologickému významu, přece jen se od něj poněkud odchyluje, a to z důvodu vžitého předsudku, že vláda je nezbytným orgánem života společnosti, a že společnost bez vlády by byla nutně vydána na milost a nemilost nepořádku a kolísání mezi bezuzdnou arogancí jedněch a slepou mstivostí druhých. Existenci této předpojatosti a jejího vlivu na veřejný výklad slova Anarchie lze snadno vysvětlit. Člověk, jako každá živá bytost, se adaptuje, přizpůsobuje podmínkám, ve kterých žije a přijímá za své zvyky svého okolí.
A tak, když potomci dlouhé řady otroků, sami zrozeni a vychováváni v poutech, začali přemýšlet, věřili, že otroctví je nedílnou součástí života, a svoboda zdála se jim nemožná. Taktéž i dělníci, po staletí nuceni věřit, že práce, jež byla jejich chlebem, závisí na dobré vůli pána, přijali tuto myšlenku, a začali vidět své životy jako závislé na milosti majitelů půdy a kapitálu. Skončili tak, že uvěřili, že je to pán. kdo je živí, a bezelstně se pak ptali, jak by bylo možné žít bez něj. Stejně tak by někdo, jehož nohy byly od narození spoutány, ale on se přesto naučil chodit, jak nejlépe to šlo, mohl přisuzovat svou schopnost pohybu právě těmto okovů m, jež však ve skutečnosti oslabují a paralyzují svalovou sílu jeho nohou.
Jestliže je k normálnímu účinku zvyku přidána ještě výchova, nabízená pánem, knězem, učitelem atd., kteří si uzurpují právo kázat, že pán a vláda jsou nezbytní; a přidáme-li ještě soudce a policistu, kteří se snaží umlčet ty, kdo by snad mysleli odlišně, či snad byli dokonce v pokušení své názory veřejně hlásat, nebude již tak obtížné porozumět tomu, jak se názor, že vláda je nutná a užitečná ujal v nezkažených myslích pracujících mas.
Představte si, že lékař vyložil našemu fiktivnímu člověku se spoutanýma nohama teorii, chytře ilustrovanou tisícem vymyšlených případů, dokazující, že kdyby jeho nohy byly uvolněny, nebyl by již schopen chodit vůbec. Potom by tento člověk své okovy zuřivě bránil a považoval by za nepřítele kohokoliv, kdo by ho chtěl uvolnit.
A tak, protože vláda byla považována za nezbytnou a bez ní měl nastat pouze nepořádek a zmatek, bylo přirozené a logické, že anarchie, jež znamená absenci vlády, zněla jako absence pořádku. Tento jev není bez paralely v historii slov. V časech a zemích, kde lidé věřili v nutnost vlády jednoho muže (monarchii), slovo republika, které znamená vládu mnoha, bylo fakticky užíváno ve smyslu nepořádku a zmatku - a tento význam lze stále objevit v hovorovém jazyku takřka všech zemí. Změňte ná zor, přesvědčete veřejnost, že vláda je nejen nepotřebná, ale i velice zhoubná; potom slovo anarchie, už jen proto, že znamená absenci vlády, nabude pro každého významu přirozeného pořádku, jednoty lidských potřeb a zájmů všech, naprosté svobody fungující v atmosféře úplné solidarity. Mýlí se však ti, kdož upozorňují nato, že v tomto případě si anarchisté špatně zvolili jméno, protože toto je chybně vykládáno masami a samo se k chybné interpretaci nabízí. Chyba není ve jméně, ale ve věci samotné; a problémy, kterým anarchisté musí čelit ve své propagandě nepocházejí ze jména, které si zvolili, ale z faktu, že jejich koncepce se neshoduje s předsudky týkajícími se funkce vlády (nebo státu, jak se také označuje), které jsou už dlouhou dobu zakořeněny v myslích lidí.
Než budeme pokračovat, bylo by jistě dobré objasnit si význam slova 'stát', které je podle našeho názoru opravdovou příčinou nedorozumění. Anarchisté používali a stále používají slovo stát k souhrnnému označení politických, legislativních, soudních, vojenských a finančnických institucí, které at již byly zvoleny, nebo si moc přivlastnily, přebírají od lidí právo spravovat jejich vlastní záležitosti, kontrolu nad jejich chováním a zodpovědnost za jejich bezpečnost. Tyto instituce si dělají nárok na tvorbu zákonů na všechno a pro všechny, a jsou, považují-li to za nutné, připraveny donutit lid, aby je následoval i použitím síly.
V tomto smyslu stát znamená vládu, nebo jinak řečeno, je to neosobní abstraktní vyjádření stavu věcí, který zosobňuje vláda. Proto termíny 'Zrušení státu', 'Společnost bez státu' atd. popisují přesně stav, o jaký se snaží anarchisté: zničení veškerého politického řádu založené ho. na autoritách a vytvoření společnosti volných a sobě rovných lidí, založené na harmonii zájmů a na dobrovolné účasti každého na nesení sociální zodpovědnosti.
Toto slovo však má mnoho dalších významů, které přímo vybízejí k nepochopení, zvláště jsou-li užívány lidmi, jimž jejich nešt
astná sociální situace nedala příležitost přizpůsobit se jemným nuancím vědeckého jazyka, nebo ještě hůře, je-li toto slovo užíváno politickými odpůrci, kteří je používají ve zlém úmyslu zmást a ne vytvořit porozumění. A tak je slovo stát často užíváno k označení jistého druhu společnosti, určitého seskupení lidí na určitém vymezeném teritoriu, tvořící to, čemu říkáme sociální jednotka, nerespektující způsob, jakým jsou členové dané společnosti sdruženi, nebo stav vztahů mezi nimi. Je také užíváno jednoduše k označení společnosti. A díky těmto významům daným slovu stát odpůrci věří, nebo spíše předstírají víru, že anarchisté chtějí zničit každý sociální svazek, veškerou kolektivní práci, a odsoudit všechny lidi k životu v izolaci, horšímu než je život primitivů v divočině.
Slovo stát je také používáno k označení nejvyšší správy země: centrální síly jako protikladu k provinční a komunální správě. Z tohoto důvodu také mnozí věří, že anarchisté chtějí prostou územní decentralizaci se zachovaným principem vlády, a takto si pletou anarchismus s kantonalismem a komunalismem.
Stát konečně znamená podmínky existence, způsob společenského života, atd. A proto říkáme například 'ekonomická situace dělnické třídy se musí změnit', nebo že anarchistický stát je jen stavem společnosti řídí cí se principy solidarity, a další podobné fráze, které, vyřčeny námi, jež v jiném kontextu mluvíme o zničení státu, mohou na první poslech znít fantasticky nebo rozporuplně.
Z těchto důvodů se domníváme, že by bylo záhodno používat výrazy jako 'zrušení státu' co možná nejméně, a snažit se místo něj užívat jasnější a konkrétnější termín 'zrušení vlády'. Každopádně tak budeme činit v tomto pamfletu.
Slovo Anarchie pochází z řečtiny a jeho doslovný význam je "bez vlády": forma společnosti, kde lidé žijí bez určené autority, bez vlády. Dříve než se vytvořila celá názorová škola považující tuto organizaci za vhodnou a uskutečnitelnou a akceptující ji jako cíl strany, která se nyní stává jedním z nejdůležitějších faktorů sociálního zápasu naší doby, bylo slovo Anarchie univerzálně používáno ve smyslu nepořádku a zmatku; a je takto dodnes vykládáno lidmi nedostatečně informovanými stejně jako politickými odpůrci snažícími se překroutit pravdu.
Nebudeme vstupovat do jazykovědné diskuse, nebot otázka je historická a ne filologická. I když běžný výklad tohoto slova se blíží jeho pravé mu etymologickému významu, přece jen se od něj poněkud odchyluje, a to z důvodu vžitého předsudku, že vláda je nezbytným orgánem života společnosti, a že společnost bez vlády by byla nutně vydána na milost a nemilost nepořádku a kolísání mezi bezuzdnou arogancí jedněch a slepou mstivostí druhých. Existenci této předpojatosti a jejího vlivu na veřejný výklad slova Anarchie lze snadno vysvětlit. Člověk, jako každá živá bytost, se adaptuje, přizpůsobuje podmínkám, ve kterých žije a přijímá za své zvyky svého okolí.
A tak, když potomci dlouhé řady otroků, sami zrozeni a vychováváni v poutech, začali přemýšlet, věřili, že otroctví je nedílnou součástí života, a svoboda zdála se jim nemožná. Taktéž i dělníci, po staletí nuceni věřit, že práce, jež byla jejich chlebem, závisí na dobré vůli pána, přijali tuto myšlenku, a začali vidět své životy jako závislé na milosti majitelů půdy a kapitálu. Skončili tak, že uvěřili, že je to pán. kdo je živí, a bezelstně se pak ptali, jak by bylo možné žít bez něj. Stejně tak by někdo, jehož nohy byly od narození spoutány, ale on se přesto naučil chodit, jak nejlépe to šlo, mohl přisuzovat svou schopnost pohybu právě těmto okovů m, jež však ve skutečnosti oslabují a paralyzují svalovou sílu jeho nohou.
Jestliže je k normálnímu účinku zvyku přidána ještě výchova, nabízená pánem, knězem, učitelem atd., kteří si uzurpují právo kázat, že pán a vláda jsou nezbytní; a přidáme-li ještě soudce a policistu, kteří se snaží umlčet ty, kdo by snad mysleli odlišně, či snad byli dokonce v pokušení své názory veřejně hlásat, nebude již tak obtížné porozumět tomu, jak se názor, že vláda je nutná a užitečná ujal v nezkažených myslích pracujících mas.
Představte si, že lékař vyložil našemu fiktivnímu člověku se spoutanýma nohama teorii, chytře ilustrovanou tisícem vymyšlených případů, dokazující, že kdyby jeho nohy byly uvolněny, nebyl by již schopen chodit vůbec. Potom by tento člověk své okovy zuřivě bránil a považoval by za nepřítele kohokoliv, kdo by ho chtěl uvolnit.
A tak, protože vláda byla považována za nezbytnou a bez ní měl nastat pouze nepořádek a zmatek, bylo přirozené a logické, že anarchie, jež znamená absenci vlády, zněla jako absence pořádku. Tento jev není bez paralely v historii slov. V časech a zemích, kde lidé věřili v nutnost vlády jednoho muže (monarchii), slovo republika, které znamená vládu mnoha, bylo fakticky užíváno ve smyslu nepořádku a zmatku - a tento význam lze stále objevit v hovorovém jazyku takřka všech zemí. Změňte ná zor, přesvědčete veřejnost, že vláda je nejen nepotřebná, ale i velice zhoubná; potom slovo anarchie, už jen proto, že znamená absenci vlády, nabude pro každého významu přirozeného pořádku, jednoty lidských potřeb a zájmů všech, naprosté svobody fungující v atmosféře úplné solidarity. Mýlí se však ti, kdož upozorňují nato, že v tomto případě si anarchisté špatně zvolili jméno, protože toto je chybně vykládáno masami a samo se k chybné interpretaci nabízí. Chyba není ve jméně, ale ve věci samotné; a problémy, kterým anarchisté musí čelit ve své propagandě nepocházejí ze jména, které si zvolili, ale z faktu, že jejich koncepce se neshoduje s předsudky týkajícími se funkce vlády (nebo státu, jak se také označuje), které jsou už dlouhou dobu zakořeněny v myslích lidí.
Než budeme pokračovat, bylo by jistě dobré objasnit si význam slova 'stát', které je podle našeho názoru opravdovou příčinou nedorozumění. Anarchisté používali a stále používají slovo stát k souhrnnému označení politických, legislativních, soudních, vojenských a finančnických institucí, které at již byly zvoleny, nebo si moc přivlastnily, přebírají od lidí právo spravovat jejich vlastní záležitosti, kontrolu nad jejich chováním a zodpovědnost za jejich bezpečnost. Tyto instituce si dělají nárok na tvorbu zákonů na všechno a pro všechny, a jsou, považují-li to za nutné, připraveny donutit lid, aby je následoval i použitím síly.
V tomto smyslu stát znamená vládu, nebo jinak řečeno, je to neosobní abstraktní vyjádření stavu věcí, který zosobňuje vláda. Proto termíny 'Zrušení státu', 'Společnost bez státu' atd. popisují přesně stav, o jaký se snaží anarchisté: zničení veškerého politického řádu založené ho. na autoritách a vytvoření společnosti volných a sobě rovných lidí, založené na harmonii zájmů a na dobrovolné účasti každého na nesení sociální zodpovědnosti.
Toto slovo však má mnoho dalších významů, které přímo vybízejí k nepochopení, zvláště jsou-li užívány lidmi, jimž jejich nešt
astná sociální situace nedala příležitost přizpůsobit se jemným nuancím vědeckého jazyka, nebo ještě hůře, je-li toto slovo užíváno politickými odpůrci, kteří je používají ve zlém úmyslu zmást a ne vytvořit porozumění. A tak je slovo stát často užíváno k označení jistého druhu společnosti, určitého seskupení lidí na určitém vymezeném teritoriu, tvořící to, čemu říkáme sociální jednotka, nerespektující způsob, jakým jsou členové dané společnosti sdruženi, nebo stav vztahů mezi nimi. Je také užíváno jednoduše k označení společnosti. A díky těmto významům daným slovu stát odpůrci věří, nebo spíše předstírají víru, že anarchisté chtějí zničit každý sociální svazek, veškerou kolektivní práci, a odsoudit všechny lidi k životu v izolaci, horšímu než je život primitivů v divočině.
Slovo stát je také používáno k označení nejvyšší správy země: centrální síly jako protikladu k provinční a komunální správě. Z tohoto důvodu také mnozí věří, že anarchisté chtějí prostou územní decentralizaci se zachovaným principem vlády, a takto si pletou anarchismus s kantonalismem a komunalismem.
Stát konečně znamená podmínky existence, způsob společenského života, atd. A proto říkáme například 'ekonomická situace dělnické třídy se musí změnit', nebo že anarchistický stát je jen stavem společnosti řídí cí se principy solidarity, a další podobné fráze, které, vyřčeny námi, jež v jiném kontextu mluvíme o zničení státu, mohou na první poslech znít fantasticky nebo rozporuplně.
Z těchto důvodů se domníváme, že by bylo záhodno používat výrazy jako 'zrušení státu' co možná nejméně, a snažit se místo něj užívat jasnější a konkrétnější termín 'zrušení vlády'. Každopádně tak budeme činit v tomto pamfletu.